Schopnost pohltit a vstřebávat vše, co dítě obklopuje, tedy i chování a zvyklosti lidí. Proces absorpce probíhá prvních šest let života dítěte a je přirozený a neovlivnitelný vůlí. Proto je první období vývoje člověka tím nejdůležitějším. Naše promyšlená pomoc a citlivý přístup je nutností, protože jak již bylo řečeno, vše co dítě jednou absorbuje, to dobré i špatné, navždy zůstává součástí jeho osobnosti.

Časově ohraničené úseky, kdy je dítě zvláštní silou přitahováno k určitému druhu činnosti. Citlivé fáze jsou charakteristické intenzivní koncentrací a neustálým opakováním určité aktivity až do úplného "nasycení". Citlivé období je zapříčiněno podnětem z prostředí. Kromě citlivosti na řád a pořádek, citlivosti smyslů, citlivosti pro řeč a chůzi, mohou děti zažívat také lingvistickou citlivost, kdy inklinují k poslouchání, zpívání, rýmování, čtení, vyprávění příběhů či psaní.

 

Montessori prostředí se velkou měrou podílí na rozvoji intelektu tedy kognitivních funkcí. Díky volné práci a připravenému prostředí, které nabízí nepřeberné množství aktivit z mnoha vzdělávacích oblastí (praktický život, smyslová výchova, aktivity zdokonalující chápání matematiky, psaní a čtení). Postupuje se od jednoduchého ke složitějšímu. Každé dítě udává rychlost svého vlastního rozvoje, tříbí schopnosti a znalosti svým tempem.

 

Volná práce je pro naše prostředí základní a nejdůležitější učební formou. Práce na sobě samém je základní potřebou každého člověka. Volná práce respektuje momentální zájmy dítěte, které se nachází v určité vývojové fázi a v určitém "senzitivním" období, kdy se činnosti, kterými se zabývá, učí nejlépe a nejefektivněji.

 

Snažíme se podpořit dítě v co největší samostatnosti "pomoz mi, abych to dokázal sám". Zkušenost je prostředkem k růstu. Čím více je dítě schopné spolehnout se samo na sebe, zvládat situace způsobem přiměřeným svému věku a cítit respekt a zodpovědnost vůči sobě i ostatním, tím lépe je připraveno na svůj vlastní život a na život ve společnosti, které je a bude součástí. 

 

Dítě získává zkušenosti především tím, že něco dělá a že to, co dělá, prožívá. Přirozenost učení prožitkem se děje spontánně. Je založeno na možnostech výběru. Když dítěti umožníme dát něčemu přednost, dítě přirozeně volí způsoby učení a činnosti, které jsou pro něj účinné a spolehlivé. Při nich pak nastupuje proces vnitřního prožívání, který v dítěti zanechává trvalé stopy a pocit uspokojení. 

 

Tvořivost, které se nelze naučit, ale je možné ji rozvíjet a to velmi jednoduše tím, že jí věnujeme čas a prostor. Naším cílem je, aby si dětský mozek odnesl informaci „jsem schopen tvořit“. Snažíme se pro tuto tvořivost, která podporuje jedinečnost a rozvíjí osobnost, přináší lehkost a hravost, inspiruje ostatní a akceptuje i jiné řešení než moje, podporovat. 

Nenásilná a respektující komunikace je nedílnou součástí našeho soužití. Snažíme se o naplňování základních lidských potřeb, aby se děti v našem prostředí cítily tělesně, psychicky a sociálně v pohodě. Vyhýbáme se neefektivní komunikaci, řešíme situace „tady a teď“, dáváme prostor pro spoluúčast na řešení, zaměřujeme se na pozitiva a ocenění, hlídáme si tón hlasu. Díky uplatňování partnerského přístupu všech zaměstnanců školy se daří vytvářet prostředí, které vede k vytváření příznivého klimatu mezi dětmi navzájem, mezi dětmi a učiteli a mezi učiteli a zákonnými zástupci.